Potichu...

Anotace: ...

" Mlčíš do ticha,
křičíš, zda jsem
chytla."

" Nejsem brankář,
neumím zachytit vše."

" Máš chvilku?"
" Proč ne."

" Umíš potkat mě?"
" To se špatně chytá, tak jako ano."

" Dáš tomu jméno?"
" Snad
nevnímáno."

" Zádumčivá?"
" Vítej, se spousty pocitů."

" A co by jsi chtěla?"
" Nepolapitelnost,
to si zahrávám."

" Neusnadňuješ mi pocit vánku."
" Měla bych?, nemám krk na kahánku a nejsem
smělá ani z kamene."

" Jsi nádherná."
" Ano ve spánku
se spoustou červánků."

"Mám rád tvůj maraton."
" Asi ano, vždyť běh bere
dech,
jen
vzdech
postrádám."

" Sakra co ti říct?
" Víš , že ticho
postrádám?"

"Naliji ti trochu vína."
" Ano, bílé
mám ráda."

" Je čas vydechnout?"
" Snad, jen ne
vyhasnout."

" Co tě nedojímá?"
" Arogance, co ti dává možnost
utéci
nebo se
prohnout
malichernosti, bránit se."

" Nalil jsem ti víno."
" Všimla jsem si."

" Chutná?"
" Tak jako Tramín
jedinečně."

" Díky ti,
neskutečně
za společnost."
" Není zač,
to je neskutečnost."

...

Snad dobrý lidi
nezahynou
s vidinou

plout navždy
tam kdesi

...

" Máš ráda slunečnice?"
" Jsou krásou, pro
spousty okamžiků."


co chceš více?

"Dotek mraků.."
" Jsi sám,
až se vyjasní, pak
půjdu dál."

ze soumraku

...

" Jdi,
jdi
na okamžik dál."

vrátím se
bez mraků

počkej na mě

tam
co jsi stál

" Vrátím se k tobě
jsi plný
zázraků."

...

na
zdraví
co jsme si
neřekli

nikdo
nepoví

...
naštěstí