Ten film byl dobře zahraný
Cítila jsem těhotenské břicho
i kopání dítěte,
porod
v obláčku hraničního vnímání,
kdy bolest
malovala písmena zázraku
zrození
Baculaté dětské ručičky,
první hry s nimi,
první smích, tulení, mazlení,
slovo… máma,
které už nikdy neuslyším,
protože čtyřicítka už dávno
navléká korálky dalších let
a přibývající vrásky
se předběžně chystají spíš
na roli babičky
Pilulky připomínající vitamín B
se strojovou pravidelností
měsíc co měsíc
zabíjí naději na splnění snu
Půl vteřiny
se umí rozkrojit
na nekonečné schodiště
pocitů
Bolest bez hranic
Radost bez hranic
Realita
Ne, neboj se…
Rozum je na prvním místě
A každoměsíční boj
na celoživotním poli ženství
vítězím
našimi čtyřmi dětmi,
Zamilovankou,
Lucinkou Teru,
osmi kočkami
a Daisinkou
A Tvými dlaněmi
na řídítkách kola,
na dokonalosti míče při volejbale,
na mých prsou
Nejsem jen matka
Jsem i člověk,
který má právo
žít i pro sebe,
pro Tebe,
odpočívat
a nemít povinnosti
To je škola přirozenosti,
kterou jsem před osmi léty
začala studovat
ve Tvé komoře srdce
A Ty jarní pampelišky
za to prostě stojí…
Jack Nicholson na obrazovce
a před ní,
v křesle schoulená,
zmáčená slzami
protkanými úsměvy
i vzlyky...
Tužka běží po papíře
čtverečkovaného bloku
a udýchaně klouže
slalom
mezi slanými krátery
výbuchů Tvých slz.
Jsi
matka
dcera
milenka
přítelkyně
kamarádka
láska
...
žena!
Vím to
každý den
znovu a znovu
to objevuji
a hýčkám...
Děkuji!
10.03.2010 17:22:00 | G.P.
Kdyby tohle NĚKDY napsala moje partnerka, byl bych šťasten! :-)) (toho času nezadaný)
08.03.2010 11:38:00 | 6thSun
Má slovní zásoba by mi nestačila na vychválení téhle autentické krásy o realitě života... Našla jsem se v tom, jako v zrcátku...
08.03.2010 00:24:00 | labuť
... napadlo mě spousty slov ... ale zůstanu u lakonického konstatování - to je život ... moc krásná do šuplíčku zpovědí ... :-)
07.03.2010 22:54:00 | vapiti
Teď si mě vážně rozbrečela......děkuju andílku......jsem taky žena tak vím.......a ty víš jak moc mě bolí že nevím jaké je být máma......děkuju mám tě strašně ráda......:-*
07.03.2010 20:08:00 | Lucie Teru
Tvá dílka mají pokaždé v sobě tolik teho moc... těším se na ty prvé krůčky, slůvka svých dětí.
07.03.2010 19:19:00 | NikitaNikaT.