***
Do studu zarůstám
hradby a tajné chodby
kéž by je někdo zahrabal
spleť myšlenek do uzlů zaplétám
otvírám truhlice
jen když jsem sám
vystavěl zámkům chrám
padací mosty a hradeb val
kaplička maličká
s klekátkem pro dva
vede tam cestička
to je má dušička
s kterou jsem cestoval
tady tím životem
pohledem za plotem
sousedy uvítal
ti se však mění … na tom nic není
tak proč to vzpomínám
vždyť tebe mám
za tvoji ruku sebe jsem rozprodal
tak pojď
nekleč
nebreč
jsem stár … na tom nic není
***
Jak popsat momentální pocit...čtu slova s pocitem loďky klidně se houpající na hladině a najednou jsem na konci dílka a cítím tu obrovskou sílu, která mě táhne k hloubce myšlenky...ST za báseň s krásným vyzněním pro život!
11.03.2010 17:51:00 | Lorraine
Ale pořád ty v celé kráse ;-)
10.03.2010 21:16:00 | Chancer