PŮLNOC

PŮLNOC (blues)

V továrně na světla, světla už zhasla,
dělníci odešli do hospod pít,
kdejaká Madla si chlapa už našla,
jen mě tu nechali, v ulici hnít.

Půlnoc má prsa jak balony veliký,
kdo chce bejt dítětem, může z nich pít,
hvězdy jsou sladký jak švestkový knedlíky,
tak jsem tam večeřel, nemám kam jít.

Vytáh jsem lžíci, ta do stoky padla,
tak jsem jed rukama, jak jen to jde,
nahoře v ulici řve zase ta Madla,
že prej už bude, ale neřekla kde.

A vlci v hlavě se rozběhli do dáli,
schoval jsem cigára, sirky i nůž,
nahoře v ulici další díl načali,
a Madla zas bude, tentokrát už.

A prsatá půlnoc, oděná do hávu,
má jemný vlasy a oči makový,
leh jsem si do trávy, ruce dal pod hlavu,
vždyť já i ta Madla, máme vše hotový!