na pile...

Anotace: kdesi v zapadlých končinách...

probuzená masařka
vylezla zpod zarostlého parapetu
a coby rozhněvaná komisařka
v matně blýskavém kostýmu
s obřími brýlemi na očích
rozezvučela okenní tabuli...

chalupa se protáhla
praskotem v trámech
a vrásčité ruce ledových kmetů
tápajících po zdech
zavěšené poslední nadějí
na okapech domu
se teplem prodlužují
do tenkých partií…

na půdě
zmateně šněruje pilous
po zrnech kukuřice
prohřátých
od jarního slunce
a věčně nenasytné zuby
pásových pil parního katru
neúnavně porcují
statné trupy kmenů
do útlých linií…

odpočíval po těžké práci
na kavalci země
ve špičkách bot
se mu zrcadlil pot
rozpuštěných tajů
zmrzlých vod
když v temných hvozdech
ucítil místo pohybu prosvítání…

pilinové konfety se rozprskly
jako hvězdy do sněhových návějí
tvorové zrození se jali tvořit
hory horovat
a kameny se začaly hýbat
jako včely co se rojí
v horečném chvatu poblouznění...

obloha se obrátila naruby
když jsi klesla shůry
na prostranství
s rytmem v patách
vlasy ti hořely
v uších měděné spirály
co se vrtěly
jako vzdušné cibulky
mezi kotlinami
a já pil art
z tvé mysli renesanční...

těla zbavena kůry
oblažena doteky
do sebe zakleslá
jako klín v kmeni
rostla v prasklinách vášní
podléhající vůni
roubování...