Vymlácená okna
usměvavý průvan lahodící ironii,
ve skutcích štěkna
v duši miluji ji.
Ze střepů na zemi
seskládaná hvězda,
křik, odplata zdá se mi
v ulicích věcí se nevzdá.
Ztrouchnivělé nápady
nic je tu už nedrží,
zima, oblíbené přepady
klečím schoulená, navždy.
Lákavé vteřiny mlýnu
odchází odepřít vinu
tobě, krása upjatá
život, svět, jatka.