DUŠE A TĚLO

Anotace: ze sbírky "Vlci v hlavě"

DUŠE A TĚLO

Na posledním kopci, u posledního stromu,
vědomí se otočilo, chtělo už jít domů,
tělo se však unavilo, do trávy si sedlo,
a vědomí nestačilo na to, by ho zvedlo...

O půl šesté po všech stráních přicházelo ráno,
zlatým klíčem s lemováním otevřelo bránu,
tělo se jen oklepalo jako skála v lomu,
vzalo duši-odhodilo, a poslalo ji domů...

Přispěchala malá víla a s neviností panen,
duši do záňadří zastrčila, jak do teplých kamen,
měkkou rukou pohladila hlavu právě chladnou,
do pláště se zahalila a odešla tou branou...