A JÁ ŘÍKAL ŽE UMÍM TO JEN JÁ SÁM
A JÁ ŘÍKAL ŽE UMÍM TO JEN JÁ SÁM
Anotace: a já......
Proměna křídel z náručí smutku
v objetí všech skutků
v naději se ukryje i poslední lhář
k zbláznění neukáže tvář....
Nemůže věřit všem slovům zlým
kde ukrývá se dým
tajemné slunce, tančí za mraky
a v lidech zůstávají vraky......
Mlčení nevědomost ukryje
pozdě mlčí už nečaruje
dá jen přislib lhářů
v ozvěně nesplněných snářů
Potom budu potají,své smutky skrývat
mlčet a pak se dívat
možná v dáli svou hvězdu mám
....A JÁ ŘÍKAL,ŽE UMÍM TO JEN SÁM.......
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Emoce musí vyjít ven, smutek by se neměl potlačovat..a hvězd jsou miliardy miliard, takže určitě máme každý nějakou svou ;-)
04.04.2010 18:49:00 | Chancer
taky to opakovaně čtu ... něco ve mně rezonuje ...
a něco skřípe
01.04.2010 21:25:00 | Romana Šamanka Ladyloba
dobře napsané jdu číst ještě jednou ST!
01.04.2010 19:25:00 | xoxoxo
