ZMRTVÝCHVSTÁNÍ

ZMRTVÝCHVSTÁNÍ

Na patolce o půl páté
roztlouklo se srdce
a z pod plachty rozevláté
povylezly ruce,
jedna hlava vyholená,
co nemohla spát,
stáhla plachtu na kolena
a začala bědovat:

"Já jsem smolař všehomíra,
co jsem komu udělal,
už pozvali mě na ten bál,
už jsem seděl u stolu,
už jsem s nimi hodoval,
snad špatnej vtip a legrace,
už bylo líp
a teď zas půjdu do práce !
...a jsem zas trop,
a jsem zas švorc,
a mělo mě to napadnout,
nikdy neřvi-hop,
ještě vždycky
můžeš upadnout !"