Přínos černé tuže

Štětec si jede po tváři,černou temnou,úsměv se na tváři
Slzy Ti padají na prsty
V půli cesty vezmeš hadr a smyješ se

Smyješ to,Bolí to? bolí,ale stejně jeto hluboko
Možná to není ono a možná je,pokaždé začíná nevinně

Poslední dny, prázdné jako láhev čisté vody
Doléváš ji a odoláváš stejně, nikdy nic nejede rovně
Nesmírně divoká,co do dne to do roka..divoženka divoká

Trhá knihy pálí keře a tvá hyperaktivita nezná meze
Místo srdce budík,charisma ťuká tiše
Ťuká Ti na čelo, to by pršet nesmělo

Aprílový déšť, musíš ho snést
Při vší té prázdnotě, odráží se novým směrem
Kde jseš?Každý ví, i když nestojíme vedle sebe
Maluje obrazy, ne-li čmáranice..neomezené tyhle hranice