Anotace: jen tak pro radost....
Zakletá do sebe
v krajině zrání,
rodička bláhová,
v bříšku má přání.
Mezičas zrození
vlasy jí probírá,
něžný a troufalý,
až oči přivírá....
Nevěří na bolest,
skrz ní už cestu zná,
dny jako korálky,
šťastně si navléká
Krásně jsi přivítala nového človíčka a já vítám tebe do modrého nebíčka ST :-)
19.04.2010 15:31:00 | Divoženka1
Bolest je součástí života a neznám človíčka na světě, který by s ní nebyl v křížku.
11.04.2010 19:13:00 | NikitaNikaT.