Srdce a kámen
Srdce a kámen
.
Bloudilo srdce
pěšinami, lesy,
a na své pouti
v polích, pod nebesy,
potkalo kámen
čnící na tři strany,
s hranami ostrými
jak dýky čepele,
do tvaru kříže otesaný.
I promluvilo srdce
tiše, nesměle,
tak jako básník
verši citlivými
umí promlouvat,
když srdcem
o svém nitru
zkouší zpověď psát.
"Kterak osaměle čníš tu do krajiny,
jak memento nad činy bolestnými,
ostré tvé hrany dávných křivd a skutků,
zjitřených ran i lidských smutků
svou připomínkou bodají,
jak výkřik němý, co rozléhá se po kraji,
a jeden každý hluboce se do mne vryl,
krvavým šrámem navždy tys mě, srdce, poranil."
"Že pohled na mne bolest působí ti
je posláním mé existence, bytí.
Mě dlaně těch, co v pláči život žili,
z kamene tesaly, do země ukotvily,
by srdce poutníků,
jež projdou kolem mne,
pro časy budoucí
nebyla z kamene."
.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
nádherně napsáno ST
13.04.2010 09:39:00 | Acham
jen vyschlý pramen
neznámý smích
srdce a kámen
budoucí hodina
podivný mnich
dvě srdce vzdálená
co kámen je v nich
***
Jiří senior
12.04.2010 20:12:00 | j.c.
tvé srdce obrousí všechny kameny a udělá z nich
krásné ozdoby na cestě životem..věř mi..
ST
12.04.2010 15:49:00 | Mbonita
