Anotace: Kdopak by se někdy nechtěl vrátit o pár let zpátky, do bezpečí a jistoty domova, náručí maminky a štastného i když někdy složitého dětství....
Je lepší zůstat dítětem,
dospívání někdy strašně bolí,
to život nám dává lekce sukovitou holí.
Zmizí pryč konejšivá náruč,
jistota domova a hlazení maminky,
nezbývá než opřít se plnou silou větru,
na nervy koupit čokoládu
a také třeba pralinky.
Není už ruka, která by nás vedla,
ale jen silné nohy naše,
neohromovat siláckými řečmi lidi
a nepřejídat se vtipné kaše.
Být milý a svůj,
jak příroda nás stvořila,
nenechat s sebou každým vláčet
a nechovat se,
jako by nám celá zem patřila...
Zamyšlenková a hodně vzpomínková báseň. Hned se mi vybavilo moje dětství a dospívání a pocity s ním spojené.. Díky, vrátila jsi mě o spoustu let zpátky..
16.04.2010 15:27:00 | Pevya
Zajímavé dílko, k zamyšlení, ale bohužel někteří lidé takoví jsou a to je někdy opravdu k zlosti.
15.04.2010 12:53:00 | NikitaNikaT.
každý by se měl jednou postavit na vlastní nohy a žít svůj život..poděkovat rodičům za výchovu..ať byla jaká byla..a jít..do světa najít své štěstí..tak to na světě chodí..:)
15.04.2010 10:41:00 | Agniezka