po dlouhé zimě
a tuhých mrazech
cihly se drolí
hlíny mají splíny
ale nikdo se neptá
a proč taky
jestli je to bolí…
v kloubech pila loupí
a pěna kyselých dní
leptá myšlenky
když je odřezávám
na jemné plátky
břitvou rozhodnutí…
sedim na palmě
plné hořlavých květů
uvnitř kalichu
a sleduji požárníka
s ledovou sprškou
zbarvenou do ruda
u hašení...
jsem z tebe rozhašený
tak znova
vezmi sirky
křísni prosím
a zapal mě Žhářko
nechci být uhašený…
žít v plamenech
to je mé rozhodnutí…
Kdes byl na šmigrust...sem měla přpravený kybl studené vody na zchlazení žáru a vyzkoušení zemské přitažlivosti.Trochu mi to připomíná šťastné konce z italského městečka Verony.
PS:Ale jinak hezky si to napsal...tak jaksi po chacharsku!:-)
21.04.2010 21:03:00 | střelkyně1
Žhářky bývaj lhářky....v kapsáři loňských dní do rezervy sirku poslední..a lžou až kopce hoří...že se zase rozední(a rozohní):-)
19.04.2010 16:37:00 | zvířenka
Už brzy bude jisker,plamenů habaděj,blíží se přece čarodějnice,oprašte košťata a sejdeme se.Všichni si užijeme teploučka:-)-a třeba....:-)))
19.04.2010 09:48:00 | CULIKATÁ
Žít v plamenech...tos mohl přijet k nám v sobotu!Hořelo tu,to by sis užil...
19.04.2010 09:32:00 | modrá...