Vlastně pořád doufala v to, že se něco změní,
snažila se utíkat do svých vybájených snění.
Neviděla lidí pravou tvář –
všichni jsou hodní, žádný není lhář!
Důvěřovala všem a všemu,
podlehla zcela dětinskému vjemu.
Mnozí si myslí, že hloupost v ní kvete,
ona si však jen zlo s dobrem plete.
Naivita – uvězněná v jejím těle,
hraje si s ní nabubřele.
Přes oči klapky jí nasadila,
svět růžově nabarvila.
Snad dojde někdy prozření –
a naivita pustí ji ven z vězení.