svědecká...

začalo to jednou otázkou a odpovědí…

jakou barvu asi mají
kapky metalového deště?

takovou že není k zastavení…

podlehl jsem tomu vábení
vzal kompas,papír a pastelky
abych zkusil zaznamenat
ono matematické cvičení duše
co netušící hlavě provádí výpočet...

víte že
vyšší rozměry mohou být tak malé
že nejsou vidět?

nejsem žádný znalec
ale představte si třeba
stéblo trávy
které se z dálky
jeví jako čára
ale zblízka je to válec...

mohl jsem
jen tak po moři plout
ale přitom nevím
kam se hnout
až jsem narazil
na výběžek
co se vynořil
vzal jsem si výbavu
a skočil
tam dole je totiž spousta místa...

jak se nořím
nacházím podivná písma
skryté komorní tunely
a jednou možná najdu
to správné podlaží...

hádám se s nadějí
kam po dně jít
a než se naději
dojdu snadněji
k tobě klíčnice
kde klíčí poznání
že už nejsem sám
a otevřem spolu dveře…

dokořán…