kluzká...
kluzká...
Anotace: bosanova...
ulítla mi střecha
zůstala jen kostra z trámů
jako když bouchnete do okna
a sklo se vysype z rámu...
sešel jsem z pohyblivých písků
zaslech pískot ze stoupaček
v proudech vody ze ždímaček
a zpoza čela zdiva
na mě vybafl zdivočelý koš
osedlaný prádlem…
dutá tykev
se pověsila na hák
a plně duní
dujícím větrem...
pohladil jsem
pádlem na břiše
slaměného chřestýše
a zeptal se
stínu na cestu
tam kde se věci nemění...
dá se vůbec dojít do takového místa?
ale nejít nikam
také může znamenat
zůstat beze změny…
pro mě je důležitá ta
co začíná pod nohama...
Poslední tipující: jita.1965, Actafool, divoska_jaja, Akrij8, floreciente, zelená víla, střelkyně1, dream in emptiness, hašlerka, zenge, ...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk22.04.2010 09:59:00 zvířenka
Ba, zkoušet to pořád..i když to klouže je lepší než stát a nabrečet si vlastní louže...držíme palečky i liščí ouška, ať smyslu nabyde tahleta zkouška:-)
22.04.2010 07:09:00 Agniezka
jojo..člověk se občas někde zasekne..a než si uvědomí,že by měl jít dál..mnoho sluncí musí vyjít..
