má chůze byla netečná
ale jen do té doby
než jsi prošla kolem
pak jakoby náhle
zazněla trouba válečná
zmlknou ptáci
běžci začnou ztrácet rytmus
důchodci zapomínat
na své štěkající dogy
a všichni podlehají kouzlu
tvé neviditelné drogy...
v duchu si říkáš
pohlédněte
jen si mě klidně zalívejte
možná se vám zazelenám
ale neporostu…
já se jen usmívám
děvče to já z tebe vyrostu...
mám z tebe
v jednom oku
nejmíň čtyři dioptrie
a v tom druhém
zase poskakuje cink
chtěl bych to jednou zažít
uvidět zblízka
tvůj živočišný apetit
má Venuše
než mě přikryjí
prkennou dekou
a vraný kůň
s černými fanglemi
se mnou odkluše…
..kdoví..
..co všechno je možné při sledování "kasin"
..nebo co uvidíme..
..až na startu..
..zaboříme černokoňům ostruhy do slabin..
26.04.2010 18:46:00 | isisleo
Obdivuji tvoji schopnost vtěsnat příběh do pár řádků básně.Tak tady ta...je pro mě jedna z nejhezčích!:)
26.04.2010 10:56:00 | střelkyně1
Než Tě přikryjí,to bude trvat ještě móc dlouho,do té doby ji jistě uvidíš:-)
24.04.2010 13:23:00 | CULIKATÁ