Mává křídly,
jako dítě štěstí,
víří barvami,
jako duha po dešti.
Přistává,
zašustily křídla,
usedl na květ,
pustil se do jídla.
Mám dva metry,
stejně mě nevidí,
abych nerušil,
ani nedýchám,
tak tady hodujem,
já a motýl,
motýl a já sám.
Křídla
balet barev svádí
jeho něha srdce hladí
květy tančíc jemnou duhou
pentlí halí chmýří nohou
noty pylu poskajují
motýli něžně
hrají-jarní krajinou:-))
26.04.2010 11:36:00 | CULIKATÁ