Prosvícené bubliny

*

postavila na stůl čaj
bílá váza se omlžila
a tak ji prstem
opuntíkovala

s výrazem útočníka
vyrazila odnikud nikam
do horkosti bublin
tebou prosvícených

záhadu
šumotu křídel
podpořila zvěstí
že hoří v dešti
a zpívá rock
a anděly

svírá v dlani dým
když plánuje výlet na měsíc

říkáš
„kůň se už vzpíná“

ale
to ona přece ví

chtěla ti dát svět
jenže má tisíc podob

kterou si vybereš

rozvírá perutě
s orly
klouže oblačnou cestou
zhluboka dýchá
a se závratí
prolétá nad známou pěšinou
poslouchá
jak znějí zvony moří
tóny vonících květin
a
usrkávaný čaj

*