Rozcestí

Když se život mění,
lidi to tak chtějí,
někdy školu, jindy byt,
asi to tak má už být.

Děti rostou a my s nimi,
ubývají radosti a šprýmy,
není třeba ale všechno házet za hlavu,
je čas najít si pro sebe novou zábavu.

Bez dětí je život prázdný,
ale co na výlet třeba do lázní
nebo kurzy malování a tance,
túry po horách, pečení dortů a mazance,
zkusit zajet někam na kole,
povídat si s přáteli po večerní škole,
psát básně na liter stránky,
sbírat ubrousky a z ciziny známky,
vést si herbář,
založit sbírku kaktusů,
vyšívat ubrusy
a malovat dna čajových podnosů,
postavit vnoučkům domek na zahradě,
zpívat si každý den
a hned je po špatné náladě.

Věcí je plno,
co za to stojí,
však cesta před každým má rozcestí,
tedy směr dvojí
....a je jen na nás, kterou se vydáme....