hodinářská...

odpočíval jsem pod slamákem
u svého obytného budíku
nad kterým by zajásal
kdejaký bezdomovec
s vozíkem železného šrotu
s pomalu tikající myslí
plný ručiček a strojků
když tu náhle
prošla kolem
jak ji jen nazvat?
drsné rozevlátá
něžná šelma
v bleděmodrých plavkách
že by před ní
slabší povahy utekly
s pláčem za maminkou
zapnul jsem svůj systém
na odpalování raket
a zahleděl se na pozadí
za tebou...

ohlédla ses
já měl pocit
že jsem dostal
pravítkem přes prsty
tělem projel kamión
s nákladem žiletek
a já jen polkl
roztřepeným tělem...

chronomistře
teď jsem si vzpoměla
hledám někoho pro pár
malých elegantních koleček
se spoustou zoubků
pro futuristický kolovrátek...

slečno
teď jste na to kápla
vy jste totiž právě
vybarvila můj ciferník
odhalila mučivě zahalená
tajemství vřetena
s osou Ypsilon
a ta má
je vámi zakalená…

pojďte někam
vím o jednom místě
kde zapadneme...

přesně do sebe...