Anotace: ..někdy jen tak nechápavě kroutím hlavou....ono je to totiž už vážně úplně fuk...
Zálohuji vzpomínky
snad slunce v očích mě zmátlo
do externí paměti
házím Tě na stříbrné plátno
retroduše
zkoumám každý úhel Tvého hereckého talentu
ne,
už nemyslím na naše nenarozené děti
chci pochopit a přes sítnici uvidět
jak jsem Ti mohla uvěřit
že mě nebudeš nenávidět....
***********************************
snad ze mě mluví kocovina
možná i trochu malý splín
možná mě miluješ
a nenávidíš
jen to zosobnění
vlastních vin
07.11.2010 16:14:00 Hannazka
Ten kdo miluje je hrozně zranitelný. Právě dnes jsem to zase (po kolikáté už???) pocítila...
28.07.2010 15:58:00 drsnosrstej kokršpaněl
Věci se mění...
ale
někdo z nich hezký tká
alespoň čtení
(přestože
leckdy to asi je
žít
ku zbláznění).
14.05.2010 22:15:00 Zorenka Ježková
Jo,dobře se to četlo...já to prolouskala až do konce a nelituji!Moc moc pěkné!
12.05.2010 21:12:00 Jiří I.Zahradník
kde ty loňské sněhy jsou
v duši povodně a v srdci
vzpomínky zůstanou
12.05.2010 10:44:00 Skywalker
Princezno co Ti mám víc k tomu říct...? Snad jenom : nechceš zavázat tkaničky...?:) -S-