*
ruce plné květináčů
umouněné od hlíny
(protože neumí pracovat v rukavicích)
a vlasy rozlítané
do všech světových stran
zachytila rukávem o kliku
nebe okovalo boty mračnům
a pozvalo ji na výlet
vtiskla zuby do jablka
vystoupala
po širokých schodech
do šedesátéhoprvního patra
paprskový prst ji postrčil
do tajů dvojhlasých výkřiků
zavřela oči
a s ozvěnou šeptla
díky za tvé sny
které jsou i mé
odpoutala rukáv
neposlušný pramen strčila za ucho
zasadila dalších třicetjedna sazenic
a duha
se vklínila do nebe
*
Jenže, když (s pusou od ucha k uchu) těch 31 sazenic sadila, není divu, že duha se vklínila do nebe
a duhovými barvami jenom pro ni zazářila.
17.05.2010 20:14:00 | Šerpík 1
bez ucha či s uchem pramen
bezednému dát květináči
naspod zapomněla kámen
:
trochu k smíchu, trochu k pláči
***
Jiří senior
13.05.2010 20:47:00 | j.c.