.
O lásce snili jsme,
každý tak sám,
pak jsme se potkali
pod květy kaštanů,
do drobné dlaně Tvé
dal jsem Ti dlaň
se slibem
na věky už s Tebou zůstanu.
Láska šla s námi
v dobách, kdy dlaněmi
hnízdo jsme stavěli,
ptáčatům zázemí
vystlané peříčky štěstí,
ve chvílích,
kdy z dlaní pěsti
rvaly se s osudu
ranami.
Kolikrát
vykvetou kaštany
a já tu s Tebou
už nebudu ...
Mlčky kněz udělal kříž.
Má láska tu zůstala,
víš ...
.
Chvíli jsem bojovala se slzičkami na krajíčku.
Nádherné, Jituško...ST!
14.05.2010 23:20:00 | hašlerka
Důkaz jak smutné verše dokáží brát dech a nechají člověka přese všechnu truchlivost říct "Je to krásné.".
14.05.2010 23:02:00 | Dota Slunská
Ty krásné verše v květu
ať ještě dlouho jsou,
než jako kaštanům
květy uvadnou.
14.05.2010 23:00:00 | s.e.n