linkou...
linkou...
Anotace: ...
ujížděl zšedivělým městem
v linkovém autobuse
na koženém sedadle
mnoha záděmi prosedlém
a smutným oknem ven
vyhlížel house...
pak jsi projela kolem
na kole jen tak skoro nahá
ve sněhobílé noční košilce
ozdobenou rozparky slunce
co prosvítaly listovím
datlových palem
v klobouku z obilí
s vlající rudou stuhou
na předloktí
vítr ti vykreslil tváře růží
a já se usmál pod kůží…
hej pane řidiči
zastavte
vystupuji...
co se stalo?
musím jí říct že miluji…
housata?
ne holky v noční košili…
Poslední tipující: Juraj Hrom, Indigo, Churry, floreciente, Actafool, Jana M., Jiří I.Zahradník, isisleo, janewe, zelená víla, ...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk16.05.2010 19:39:00 zelená víla
nejsem ještě v noční košilce a ať koukám jak koukám ani house nevidím... jééé
15.05.2010 17:24:00 Tomáš Přidal
Nevím co, ale něco to ve mně zanechává, děkuji ST! :-)
Krásná myšlenka i atmosféra básně
