Štětec práší slova papíru
přidává náruč štěstí na míru
skládá střípky omamných vět
poznává lepší,vnitřní svět
brázdí modrou tvrdou skříň
odnáší duši šedý splín
prochází srdcem citů síň
smývá bolest vlastních,cizích vin
Na totok dílko slova nestačí... znovu pročítám, beru v jistém slova na vědomí.... ST!
23.05.2010 21:05:00 | NikitaNikaT.