Duše

Temnota je lidská zloba,
láska zaslepí každého tvora.
Všichni lásku hledáme,
ale co dělat když ji nemáme.
Chodit jak tělo bez duše?
Být koněm co kluše?
Nebo hbitým šípem z kuše?
Ostrým, rychlým zabijákem,
schovaným před lijákem,
pod střechou z kapradí
a dívat se jak prchají.
Kapky deště co padají,
vlastní domov nemají.

Domovem jest země sladká,
má duše již nevzdychne si,
jelikož žádá, prosí,
o slyšení bez hlasů,
bez přiblblých grimasů.