"Co je to smrt? Co je to umírání?"

Ač pokaždé stejná, pokaždé jiná,
když svíce již nehoří, již vyhasíná,
zjeví se smrt bez slitování.
Vezme každého dobrého i zlého,
již nespatříš více kamaráda svého,
na její pokyn odejde bez zamávání.
Ač slunce plápolá stále stejně,
ty víš, že je to beznadějné,
že odchází pryč, kam, nemáš zdání,
ani nevíš co je to vlastně umírání.

"Co je to?" ptáš se, já odpovídám:
"Ach kdybych věděl... však nevím sám."