V myšlenkách dítětem

Duší stár jako kmet,
ač sedmnáct mi je let,
v myšlenkách stále stavím si draky.
Hraji si na písku,
a s kamarády?
Zkouším kam dostřelí,
ty naše praky.

V myšlenkách dítětem,
v srdci a duši stár.
Co ženy ptáte se?
Ty se mne netýkají.
Hrály si semnou dost!
A přece nakonec,
všechny jen utíkají.

Tak ze dne na den žít,
zbylo mi jen,
a falešně se usmívat,
pravdu v srdci uzavřít,
všem lichotit a podbíhat.

Co jinak by ze mě bylo?
Asi nic,
však měl bych se líp?
Zatím však stále,
v koutě sedím,
bez toho aniž bych píp.

Vím jak lichotit,
i slovy ublížit,
kdo však by dnes o pravdu stál?
Někde ta jehla je.
Tak nezbývá než hledat ji dál.