Anotace: Kdysi (a nejen tehdy) mě fascinovali hospody před zavíračkou, proto ten ubrousek.
Nevím,
snad potím zbytečnost,
kapky padají
na použitý ubrousek v restauraci.
Bezměrná touha
i beznaděj,
choulí se v rožku bělosti.
Na něj vyliji bolest
snad i zapomění,
které nevědí,
že jsou nadějí
na lepší život.