Zamaloval jsi obraz černou tmou
den po dni prázdnem tiše jdou
platím za hrdost Tvého já
v kterém se zloba skutků ukrývá
potají pouštím perličky rosy ven
schoulená samotou bytí
vyprahlá láska šedým snem
zbavená iluzí,touhy,žití
a přece slunce oblohou svítí
-budoucím zítřkům vstříc
Jejda, jak jsem tuhle báseňku mohla přehlédnout..? Posílám úsměv po chomáčku stmívání, dobrou :-)
17.06.2010 20:55:00 | Pevya