Myšlenka stýskací v hlavě zraje
divadlo fantazie dneska hraje
dívám se po lidech (jak je můj obyčej)
a na všech vidím Tvůj krásný obličej
na každé té prázdné tváři
Tvé živé očí mocně září
v korunách šeptá Tvůj hlas:
Neboj se hlupáčku vrátím se zas!
tak už se nebojím, počkám a směle
myšlenky stýskací pošlu ...
:-)
pryč !