Balada o ňadrech paní magistry

Snad nemusím být mistr nad mistry
bych její krásu mohl opěvovat
vím nádherná jsou ňadra paní magistry
že mnohé ženy mohou se jít schovat.

Ač velmi útlá je to dívenka
jak květ se pěkně rozvinula
byť štíhlá přece ne tenká
že touha v mnohém se zas hnula.

Zajisté sladký je i její klín
jej prozkoumat však nebylo mi dáno
a proto na duši mně padl stín
neb všechno bylo zakázáno.

Je zcela krásná její postava
však ona nepřeje si bych ji opěvoval
setkání s ní je jako poprava
kdo asi ji v svém srdci choval.

Jak nádherná je paní magistra
jen o ní mohu v samotě své snít
však proč má mysl nebyla bystra
když bez té ženy nemohl jsem žít.