Prosím řekni pravdu
až slunce zhasne
strachem ztemní
i hvězdy jasné.
Do potůčku čirého
vloudí hnědý kal
ten v koho jsi doufala
není,kdos jej vzal.
Kosí pískání
utichlo v houští
duše lásku svou
po laně spouští.
Zase přijde čistý den
v touze budeš žít
ve svých dlaních hebkých
věků kouzlo pít.
…..
Řekl jsem pravdu
v srdci nožem bodá
nyní víš přesně
osud si tě podá.
…..
Je pekna, no az na ten "Hnedy kal"...mozna to byl umysl,ale evokuje to ve me jistou predstavu (i to byl mozna umysl..ale...ta se mi do basni nehodi :o) ) ...
08.06.2010 14:54:00 | Veru