Houba

Nalitý jak houba
Několik piv v sobě
O játra žádná starost
Stejně mi budou k hovnu
Až budu v hrobě
Aspoň pročistím ledviny
Proženu tam ty kameny

Nalitý jak houba
Klesám níže do vzpomínek
Klesám níže do myšlenek
Klesám níže do sebe
Klesám níže a až na dno
.
.
.
Snad mě za pár týdnu
Někdo z té řeky vytáhne
Jeho nozdry ovoním
Rozkládajícím masem
Na celé kolo zavoním
A kostelník mi
Poslední zvony odzvoní