Anotace: .........
Mám v sobě poetiku
rozvlněných polí
a bouřky nad ránem
kdy vzduch voní napětím
a chladnou příchutí léta
Mám v sobě ženu
tisíce tváří
někdy starší než život sám
a někdy neskonale mladší
než se tvářím než vypadám
Mám v sobě koketnost
dávných konkubín
a netrpělivost člověka
který poznal co je splín
když život utíká
jinak než si sním
Mám v sobě vlastní ráj
zahrady stinné i výheň skal
pro toho kdo umí žít
kdo by se odhodlal
mít v dlaních světlo
když křičím:
"Tak se spal!"
NAUČÍM TĚ ŽÍT
FÉNIXI
jinak než jsi znal
nejspíš hůř
však bez pout
co jsi si předsevzal
Moc krásný...
který poznal co je splín
když život utíká
jinak než si sním
:-)
19.07.2010 15:08:00 | PPetrushka
To jsou přesně ty verše, co s člověkem zůstanou, i když sklapne notebook.
28.06.2010 07:50:00 | Dota Slunská
Krasna...takova, ze by sla cist stale dokola, az bych ji jednou umela nazpamet :-*
17.06.2010 14:30:00 | Veru
Chceš-li, ať rozletí se do výšin,
nech ptáku peří,
však chceš-li poznat, co je v něm,
škubej ho ode dveří.
16.06.2010 02:56:00 | Špáďa
Máš v sobě tolik síly,
že Fénixe Tvé verše probudily,
naučíš žít i beznaděj,
máš dar, tak s láskou rozdávej ...
15.06.2010 08:01:00 | nejsembásník