Víla I (o smutku)
Víla I (o smutku)
Do načechraných mráčků
vykouklo nové slunce
rozprostřelo paprsky
jako zlaté mince.
Nad malým údolím
sedí mlha bílá
pod břízou smuteční
teskně pláče víla.
Ztratila se do samoty
nenašla k lesu vchod
nucena s lidmi zůstat
zanikne její rod.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Víla může žít i s nějakým mládencem. Jsou tam sice nějaké podmínky, ale která ženská je nemá.
17.06.2010 23:00:00 | Psavec
Ztratila se do samoty
a teď kouká,kde je?
Od ranního rozbřesku
u lidí si žije...
17.06.2010 18:18:00 | Květka Š.
Ne,né-víly jsou kouzelnice a ty nevymřou,jsou nesmrtelné:)).Kde je?Culík jí dá culíky:))).
17.06.2010 18:16:00 | CULIKATÁ
