Víla I (o smutku)
Víla I (o smutku)
Anotace: Pohádková,však stejně ze života
Do načechraných mráčků
vykouklo nové slunce
rozprostřelo paprsky
jako zlaté mince.
Nad malým údolím
sedí mlha bílá
pod břízou smuteční
teskně pláče víla.
Ztratila se do samoty
nenašla k lesu vchod
nucena s lidmi zůstat
zanikne její rod.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
17.06.2010 23:00:00 Psavec
Víla může žít i s nějakým mládencem. Jsou tam sice nějaké podmínky, ale která ženská je nemá.
17.06.2010 18:18:00 Květka Š.
Ztratila se do samoty
a teď kouká,kde je?
Od ranního rozbřesku
u lidí si žije...
17.06.2010 18:16:00 CULIKATÁ
Ne,né-víly jsou kouzelnice a ty nevymřou,jsou nesmrtelné:)).Kde je?Culík jí dá culíky:))).
