zelené světlo

.



míjíme,

důvěřujeme,

odpočíváme (a někdy i potichu pláčeme) na pozlacených barokních židlích


bloudíme v chodbách a komnatách Chrámu Srdce,
vždy zeleně nasvícených


někdy se vrátíme na výchozí pozici
jako posmutnělá ale zmoudřelá halmička hry života


hledajíc spřízněnou duši
dotýkáme se Zrcadla-Lásky-Ty?


zmasakrovanýma rukama se ztuhlými prsty rozebíráme barikády nenávisti


otrhaní žebráci citu,
pokrytí boláky zanícených smutků


vyhozeni



odkud?





.