Vlny nadouvají
oceán snový,
pluji po kraji,
tak vzdáleně,
někdo šeptá
taky němě
a vůbec se neptá
to je tvá země?
Protože
on to ví.
Jemně omývají,
drsně štípe
ve spleti klacků
tebe,
někdy taky
v hustém ráji
mladých racků
hvězdy trojcípé
po okraji
Země a nebe.
Lehce nadouvají
bez ustání,
za východu i západu
vplouvají
a odplouvají
do našich zasněných
číší,
lesklých pokladů,
po vlnách šeptání
do modra píší.
Pří čtení Tvé básně jsem se lehce zasnila... pěkné počtení, za které moc děkuji. ST!
18.07.2010 20:31:00 | NikitaNikaT.