Křídla mi dala světice Andělika
objala mě omilostněná
řekla mi
Bůh má smysl pro humor
cožpak by nám dal darem tolik dětí
už nenaříkej růžová dračice
rvoucí se o štěstí pro své děti
jdi a konej
co už dávno víš, že máš
poslové milosrdenství tě chrání
je čas
žehnat a přát dobré
cestou musíš najít sílu odpouštět
poznáš pak
jaké je to
nevláčet sebou ...
zraněnosti ...
těch druhých
jsi bohatá
tak už to přijmi milovaná
objala mě
a šla doprovázet ty
co se loučili s tímto světem…
Hm,další krásný neobyčejně působivý skvost!Děkuji ti za něj,líbezná vílečko:-))
13.08.2010 01:50:00 | ilona