Anotace: Dědo, tahle je pro Tebe, však Ty víš, psal si ji se mnou v mém srdíčku.
Ahoj dědo,
píši Ti už po několikáté,
dnes zrovna,
měl by jsi narozeniny,
...sedmdesáté.
Je to už dlouhá doba,
ale čas jizvu ještě nezahojil.
Ale pojďme odhodit ty chmurné tváře,
jako kdysi, pamatuješ?
Jak za brzké sluneční záře,
dělal jsi palačinky k snídani,
ta vůně, dodnes na ni vzpomínám,
možná ji i někdy cítím,
když nos vzduchem napínám.
Vím, že jsi teď tady s námi,
v košili a obleku,
užíváš si vzpomínání,
na chvíle společných zážitků.
Promiň,
slz v očích se neubráním,
kdo by to též dokázal...
Jsi v našich srdcích, kde slavíš dnešních sedmdesát,
my slavíme s Tebou, jako kdysi na předměstí,
"Dědečku můj, hodně štěstí"...
Tak !S!vého dědu jsi měl urči!T!ě rád
a na tvé básni je to znát. :)
09.01.2011 19:49:00 | Dona Quixote