Alej beznaděje
Alej beznaděje
Jdu prázdnou smutnou alejí
stromy se nade mnou sklánějí
větvemi spjatými v modlitbě
snad hledají novou naději
spíš mi však ve zlosti hrozí
a do větru smutně žalují
hledím na vyschlé siluety
vždyť já ty stromy vlastně znám
jak vyvrhel si připadám
co prasklý strom – to puklé srdce
jdu alejí plnou dívek a žen
které jsem obelhal
které jsem opustil
které jsem zradil
a teď se mi krutě mstí
ohně zášti po mně dští
kácí se k zemi – utíkám
tím směrem který dobře znám
pryč od zodpovědnosti
zastavuji před velkým zrcadlem
zavírám oči nedívám se
poslepu brečím si do dlaní
protože vím co uvidím...
...jen černočerný stín
stromy se nade mnou sklánějí
větvemi spjatými v modlitbě
snad hledají novou naději
spíš mi však ve zlosti hrozí
a do větru smutně žalují
hledím na vyschlé siluety
vždyť já ty stromy vlastně znám
jak vyvrhel si připadám
co prasklý strom – to puklé srdce
jdu alejí plnou dívek a žen
které jsem obelhal
které jsem opustil
které jsem zradil
a teď se mi krutě mstí
ohně zášti po mně dští
kácí se k zemi – utíkám
tím směrem který dobře znám
pryč od zodpovědnosti
zastavuji před velkým zrcadlem
zavírám oči nedívám se
poslepu brečím si do dlaní
protože vím co uvidím...
...jen černočerný stín
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Báseň se mi mocka líbí a tak v hlavě si přemítám, že nějakou básenku o aleji jsem už také četla, jen je to docela dlouho a přemýšlím u koho... chtěla jsem tím řéct... že ta první sloka se Ti náramně povedla a je to prostě tak, jak píšeš... to stejné se stromy a puklými srdci... a stále přibývají...
27.08.2010 11:28:00 | NikitaNikaT.