STARÉ ZAKLETÉ PRINCÁTKO

***

Budu psát o kráse
o duši
i o tvých očích
vtlačených do studu vlastního těla
též o tvých láskách s kopanci do zadku
hrabat se v myšlenkách
co by jsi chtěla
pohádku?

Tak poslouchej

V podzámčí podnájmu s rodiči
kutlochem přepychu
plyšové hračky válí se
bez styku
sny se trousí v slzách vět
pokud se nemýlím
bylo jich pět
a pět je deset
blondýn s modrýma očima studeným čumákem
proklál tvou postavu
na zádech
poznalas nebe
padla jsi do pekla
ta chvíle, bóže, tak rychle utekla, vzpomínáš
pozval tě na kávu utišit bol
ve stoje pod lauby
to byl ten druhý
byl na tebe hrubý, ty na mol
dlouho ti trvalo k polibku svolení
bylo to po škole nějaké školení
potrat
pak už sis nechtěla hrát
na doktory
jela jsi na hory s partičkou vysmátých
dobře tě bavili a tři si užili
to je pět
jen pár let
mstila ses za lásku v poklidném tempu
až v jednom kempu poznalas mne
už je to rok co mi to vykládáš
stále tě poslouchám
víc ani nežádáš
chtěl bych být v poslední desítce … princezno
polib mě zkrásním … nevěříš?
počkám
jen něco napíšu
o kráse o duši i o očích tvých

***