před dimenzí za dimenzí...

v té divné noci
kdy se otevírají nebesa
voda ze džbánu
chutná tak nějak lahodněji
atmosféra je nasycená
prachem papíru
kdy je hlava usazená
v květináči
v burleskním ději zrcadel
co rozmnožují svět
tančí papež
kardinální čtverylku
a řeka zavrávorala
a spadla do koryta...

v bludišti temnot jedné přímky
na které se ztratilo mnoho dobrodruhů
se uvolnilo světlo…

odrazilo se
a první písmeno pro hádanku
bylo vyřčeno...

slyšíš
to co říkám
i když ústa mlčí
v pohledu očí
je mnohem víc...

víc než kámen a hlína...

svítání slunečnic...