Opilý rosomák..

Vidina ve větvích skrytá,
pár pohledů ze dna
Sklenka vína nedopitá,
jedna plus jedna
jsou dva.

Kouzlem okamžiku sveden,
ulice zejí prázdnotou.
do krajin vrátil se leden.
oděna nahoutou
jsi svá.

Nad obzorem kvete mák,
opiové pohlazení,
co opilý rosomák
roznesl za trápení,
poeta?

Korále příbojem splavené,
všechno má svůj rub i líc,
oči milenky vzdálené,
když hrana zazní ze zvonic
do světa.