Nenahraditelní

Anotace: jsme..?

V červeni rozpálených uhlíků
těch malinkých žároviček
rozvážně buší
do kladiv a pilníků,
opatrně suší
ve zdech kapky tuší,
rytmy prostých písničkářů,
jen s cinkotem podkoviček
propocené duše kovářů…

Za nálety bílých havranů,
od úsvitů, po červánky,
do ulic rozesmátých venkovanů
kráčejí po trasách revírů,
poslouchají schránky,
jak skřípou v dlaních rodáků
a rýhy dopisních papírů
v sevření zmožených pošťáků..

V paletách chladivých odstínů,
to svý studený tisíciletí,
kvítka bílých cesmínů
ladně zeskuteční rukojetí,
na plátno v podepření pilířů,
když zima srdcem proletí
myšlenkovými pochody malířů…

Za vyschlými dny kalamáře,
vypelichanými pery
a kaňkami umazaný tváře,
se zasněním o deset světů dál
neohraničitelných do týhle sféry
obepínajících obratníků,
pozoruju lidský nestejnosti,
a pak taky
opuštěnost a cítění básníků,
nenahraditelných bytostí…