nejsi svázaná
v kožené šněrovačce
s důtkami
nejsi sepnutá
bronzovou sponou
nestačí si v tobě listovat
nelze tě očima pojmout...
nejsi jako hora
v jejimž lůně jsou poklady
ukryté v žilách a slojích
které se mnoho staletí
mohou těžit
až nakonec
jednou dojdou...
nejsi jako půda
jejíž plodnost je úchvatná
ale jednou se vyčerpá
poslední sklizní
a více již dary země nevzejdou...
nejsi jako zásoby vod
které je možné vypít
které lze zmapovat
popsat břehy
křivkou uzavřenou...
Ty jsi totiž neohraničitelná
asi jako prostor
ale
i ten je pro tebe příliš těsný
jsi nekonečná
jako počet světů
které houstnou
rostou a přibývají
každým dalším pohledem...
nedá se tě do něčeho uzavřít
neustále tryskáš jako vodopád
v tom je tvé tajemství
takovou tě mám rád...
krása
17.09.2010 12:42:00 | Lilien
nedá se tě do něčeho uzavřít
neustále tryskáš jako vodopád
v tom je tvé tajemství
takovou tě mám rád...
Závěr krásně uzavřel..moc pěkné ST!
16.09.2010 18:38:00 | xoxoxo