***ODSOUZENÁ***

Anotace: ***

*
Mám duši zahalenou do mundůru,
Mám věčný strach a často noční můru.
Mé tělo je pro mou duši vězením
A kdybych stokrát chtěla,
Tak na tom nic nezměním.
*
Mám vlastní názor i pohled na tenhle
Krutý svět,však na duši mne tíží
a cítím se jak odsouzená na sto hříšných let.
Já chtěla bych se rozběhnout okolní
Krajinou, však místo na potěchu svou
Já často myslím na jinou.
*
Jak vězenˇ z Alkatrazu pro kterého
Není úniku, má duše sedí v těle mém
Jak v cele a nemůže ven,ač chtěla by sebevíc
Ta koule vězeňská ji tíží kdesi dole u kotníku.
Jak bláhová je,neví že marně volá o pomoc,
Tak připadá si jak žebrák,jak Bídník ubohý,
Jak Jean Valjean co odsouzen byl pro kus bochníku.


*
Snad sudičky mi obavy dali do vínku,
Že pocit štěstí mam vždy jen chvilinku.
Že žít chci jinak a změnit se to bojím,
Že tolik miluji a o lásku stojím.
Tak trápím se a neumím vykřičet své Dost,
V mém těle jsem vězenˇ a nezvaný host..
*
Snad někdy najdu kousek odvahy
A nahlas řeknu ze takhle se to nemá,
Že takhle mne to nebaví.
Že JÁ jsem JÁ tedˇ takhle budu žít,
Že nahlas budu křičet,ne o tom jen snít…