Anotace: Edice: Věnované /pro Lukáše, úžasného přítele mé dcery
Slíbila jsem, že Ti budu psát!
Tak pevně doufám, že Tě zpráva potěší
Kéž otázky Tvé vesmír vyřeší
když nocí dnešní budeš putovat…
Slíbila jsem a tak plním své!
A pevně doufám, že jsi trochu rád
Kéž vždy jdeš rovně a jen zřídka vzad
když rozpolcenost Ti teď nitro rve…
Slíbila jsem, že Ti budu psát!
Tak pevně doufám, že má slova obdržíš
Kéž rozplyne se nitra vlastní mříž
když Luna v temnu začne mocně plát…
Kéž na srdce se změní tíhy výš
když Lásku Tvojí evidentně sžírá hlad…
08.10.2010 08:00:00 Špáďa
Hele, sonet je to perfektní, ale víc už do mladýho nešťourej, a to ani v dobrém, (budoucí / potenciální ?) tchýně by se měla navenek tvářit alespoň trochu odměřeně... |;-))
29.09.2010 00:48:00 Veselý Drak
Kéž Vesmír Tobě napoví
tichý zaslechneš ten hlas,
co lásku navždy potvrdí
a dá ji poznat z nás
Tichý hlas bude laskavý,
řeč s Tebou tiše naváže
Tvé pochybnosti zastaví
a Pravdy tvář Ti ukáže.
24.09.2010 09:11:00 NikitaNikaT.
šuměnko, to je moc a moc pěkně napsané, tak moc upřímné a já věřím, že svůj účel Tvá slůvka splní. ST!
24.09.2010 06:34:00 uživatel smazán
Slíbila jsem, že Ti budu psát!
Tak pevně doufám, že má slova obdržíš
Kéž rozplyne se nitra vlastní mříž
když Luna v temnu začne mocně plát…
Kéž na srdce se změní tíhy výš
když Lásku Tvojí evidentně sžírá hlad…
Pěkné věnování ST!